Památky města Prachatice
Prachatice jsou považovány za jedno z nejmalebnějších měst České republiky. Vděčí za to krásné poloze v údolí uprostřed zelených lesů na úpatí hory Libín, romantickému historickému centru i péči součásníků o památky a historický odkaz jejich předků.
Současnou podobu města ovlivnila pohnutá historie města, která dosáhla největšího rozkvětu v 16. století, kdy čilý obchod se solí přinášel prachatickým měšťanům bohatství odrážející se v honosné výstavbě. Zákaz dovozu bavorské soli v 17. století znamená pro město velký úpadek a zastavení větší stavební činnosti až do poloviny 20. století. Díky tomu si město zachovalo dodnes svoji renesanční podobu.
Prachatické podzemí
Prachatické podzemí je předmětem řady dohadů a pověstí o chodbách vedoucích za hradby historického jádra. Žádnou z těchto pověstí se však nepodařilo prokázat. Nicméně sklep byl nezbytnou součástí každého středověkého domu a sloužil především ke skladování potravin.
Typický prachatický sklep měl většinou tvar protáhlého písmene T a měl dvě výškové úrovně. Sklep velice často vybíhal mimo půdorys domu pod ulici či náměstí. Byl vybaven větracími šachtami s možností regulace přívodu vzduchu. Dnes jsou tyto sklepy přístupné pod č. p. 44 v Čajovně u Hrušky.
Kostel sv. Jakuba
Tvoří typickou dominantu Prachatic již více než pět set let. Jeho mohutné stěny i strmá střecha a vysoká věž se tyčí dodnes nad relativně malým historickým jádrem. Dokud bylo město vymezeno pouze hradbami, musel velký kostel, převyšující všechny okolní stavby, působit na příchozí poutníky monumentálně a budit úctu a obdiv.
Stavba kostela byla zahájena nedlouho po založení města,ale teprve na počátku 16. století získal kostel současnou podobu. Nejstarší dochovalou částí je presbytář z druhé čtvrtiny 14. století. Stavba zbývajících částí probíhala v následujících dvou stech letech : nejprve byly vystavěny věže a teprve poté střední část kostela.Projekt byl několikrát měněn. Nejnápadnější změnou je dokončení pouze jedné ze dvou věží,které původně měly být stejně vysoké.K významným změnám došlo i při stavbě trojlodí. Původně měla být střední loď širší a vyšší než postranní lodě.Na původní záměr odkazují jak šířka presbytáře, tak také válcovité pilíře na vnitřních rozích obou věží, které mají menší rozteč než sloupy střední lodě.Není bez zajímavosti, že významnými činiteli ve stavebním vývoji kostela byly jeho částečné destrukce především po požáru, pří dvojím dobytí města husity v roce 1420 a po dalším požáru v roce 1507.
Síťová klenba hlavní chrámové lodi byla dodatečně vystavěna pod krovovou konstrukcí střechy na počátku 16. století. Krov pochází z 15. století a dodnes uchvacuje svojí lehkostí a subtilností. Věž se do své dnešní podoby měnila několikrát, dnešní podobu získala v roce 1932.
Z vnitřní výzdoby zmíním alespoň hlavní barokní oltář z roku 1653. Patron kostela sv. Jakub Větší se nachází v jeho horní části, nad ním pak z mrtvých vstavší Kristus, sv. Kateřina a sv. Barbora.
Městské hradby
Prachatice mají jedinečně zachovaný hradební systém pocházející ze 16. století. Nahradil předchozí hradby ze 14. století, jejichž zbytky jsou doloženy archeologickým výzkumem. Stavba opevnění, zahájená ve 20. letech 16. století, využívala nejmodernějších taktických zásad své doby a byla zařízena pro obranu střelními zbraněmi.
Pod horním okrajem obranné zdi se táhl řetěz obdelníkových, nálevkovitě rozšířených střílen. Oblé dělové věže, vystupujíc před linii postřelování hradební zdi pro případ, že by se nepřítel dostal až k ní. Pro vybudování prachatického opevnění však prošla válečná technika vývojem tak rychlým, že opevnění zastaralo již během 16. století. a v době obléhání města císařskými vojsky neposkytlo proti palbě děl téměř žádnou ochranu.